Centrum sociálních služeb Mělník 

Jedná se o setkání svépomocné skupiny pro rodinné pečující o osoby s demencí, kde mohou pečující osoby získat informace o tom, jak pečovat o člověka s demencí,  ale i o sebe. Vytváříme prostor pro předání zkušeností, které s sebou přináší život s člověkem postiženým demencí.

Na čaje o páté zveme současné i rodinné příslušníky, kteří mají své blízké na oddělení se zvláštním režimem Vážka.

​

Péče o nemocné s demencí
Je jedním z nejnáročnějších úkolů, který může člověka v životě potkat. Představuje mimořádnou emoční, fyzickou a zároveň psychickou zátěž, proto pravidelně realizujeme Čaje o páté.  Jedná se o setkání svépomocné skupiny pro rodinné pečující o osoby s demencí, kde mohou pečující osoby získat informace o tom, jak pečovat o člověka s demencí ale i o sebe. Vytváříme prostor pro předání zkušeností, které s sebou přináší život s člověkem postiženým demencí. Na čaje o páté zveme současné i rodinné příslušníky, kteří mají své blízké na oddělení se zvláštním režimem Vážka.

 

Co je demence

Demence je důsledkem závažného chorobného či jiného procesu (trauma, otrava) postihujícího mozek, zejména jeho nejzranitelnější část, mozkovou kůru. Nejčastější příčinou demence je Alzheimerova choroba a druhou nejčastější příčinou jsou poruchy cévního zásobení mozku. Demence není normální součást stárnutí.

 

Jak se Alzheimerova choroba projevuje

Prvními příznaky, které může rodina a okolí pacienta pozorovat u demence způsobené Alzheimerovou nemocí, jsou poruchy paměti. Pacient má potíže zejména se zapamatováním nedávných událostí (zatímco staré věci si zpravidla pamatuje velmi dobře) a může mít potíže s vykonáváním nejprve složitějších (zacházení s penězi, řízení automobilu, práce s počítačem), později i běžných, navyklých a pravidelných úkonů (jídlo, péče o hygienu). Prakticky u všech lidí s demencí se vyskytují další psychické příznaky (nejistota, strach, deprese, úzkost) či poruchy chování (neobvyklé chování, neklid, přecházení, apatie, někdy i agresivita). Ty jsou však často reakcí na situaci, které člověk s demencí nerozumí

 

Existuje léčba

Demenci u AN vyléčit nejde, přesto je možné pro nemocného mnohé učinit a pomoci jak jemu, tak rodinnému pečujícímu. Je zapotřebí se včas poradit s odborníkem. V současné době máme k dispozici skupinu léků, tzv. kognitiv (donepezil, rivastigmin, memantin), které mohou oddálit zhoršování demence, ale mohou také zlepšit jiné příznaky, které ji mohou doprovázet (zhoršení soběstačnosti či některé poruchy chování). Tyto léky je zapotřebí nasadit včas. To je další důvod, proč by se měla diagnóza stanovit co nejdříve

 

Jak mám pečovat o člověka s demencí

Uvědomte si, že to je stále ten stejný člověk, kterého dlouho znáte a máte rádi. Je to pouze nemoc, která mění jeho chování. Proto se snažte jednat s člověkem s demencí tak, jak jste s ním jednali v dobách před vypuknutím nemoci. Následující doporučení čerpají ze zkušeností pečujících.

 

WC
Člověk postižený demencí může ztratit schopnost poznat, kdy má jít na záchod, a kde se záchod nachází. Když už na záchodě je, nemusí zrovna vědět, co tu má dělat.  Vytvořte rozvrh chození na toaletu jako součást „každodenních stereotypů“, dveře jasně a zřetelně označte tak, aby tomu nemocný rozuměl, zabezpečte dveře proti zamknutí zevnitř a dbejte na to, aby se oblečení dalo snadno svléci.

 

Osobní hygiena
Člověk s demenci ji často podceňuje, někdo necítí potřebu se mýt, později může zapomenout, jak se to vlastně dělá. Potřebujeme nemocnému pomoci a přitom je důležité respektovat jeho důstojnost. Udržujte návyky spojené s mytím, zařazení do pravidelného denního stereotypu z koupání udělejte příjemnou odpočinkovou záležitost, pokud se hygieně brání, může pomoci pečovatelská či jiná služba.

 

Oblékání

Lidé postižení demencí často zapomínají, jak se obléci. Někdy si ani neuvědomí, že je třeba se převléci a objeví se pak na veřejnosti v něčem nevhodném. Připravte oblečení v pořadí, v jakém si je má nemocný vzít na sebe, oblečení by nemělo mít složité zapínání, dopřejte člověku s demencí dost času, aby se oblékl, poraďte mu.

 

Jídlo a stravování

Lidé s demencí zapomínají velmi často, že už jedli. S postupem onemocnění mají také potíže s používáním příboru, podšálků a podobně. Stále více potřebují radu i pomoc při jídle. V pozdějších fázích demence se mohou vyskytnout potíže s polykáním.  Jídlo by mělo být podáváno pravidelně, je mezníkem jednotlivých období dne, neumí-li nemocný zacházet s příborem, připravte jídlo tak, aby mohl jíst jen lžicí či vidličkou, pokud ani to nezvládá, vytvořte jídlo, které může jíst jen rukama, pokud pacient nesní dost běžné stravy, volte raději výživové doplňky, které jsou k dostání v každé lékárně.

 

Opakování se
Člověk trpící demencí zapomíná, co řekl před chvílí. Proto se opakuje, ptá se stále na to samé, stejnou činnost opakuje několikrát. I to bývá pro pečující vyčerpávající. Upoutejte pozornost nemocného k něčemu jinému, zaměstnejte jej, pokud naplníte den smysluplnými činnostmi, stereotypy a  rituály, nebude tolik času na opakování, jestliže se otázky stále dokola opakují, můžete napsat odpovědi na papír.

 

Ztrácení věcí, obviňování z krádeže

Lidé s demencí často zapomínají, kam nějakou věc položili. Nevybaví si to ani na základě připomínky či přiblížení situace. Pro tyto nepříjemné situace hledají vysvětlení. V některých případech mohou obvinit Vás či jiné lidi z krádeže postrádaných věcí. Toto chování je výsledkem jejich nejistoty spojené se ztrátou paměti a kontroly nad světem, který je obklopuje.  Zkuste zjistit, zda má nemocný „své“ místo, kam obvykle dává své věci, pořiďte si náhradní kopie důležitých věcí (dokladů, klíčů), než vysypete odpadkové koše, raději je zkontrolujte, na obvinění odpovídejte jemně, nerozčilujte se, nezlobte se.

 

Bludy a halucinace
Ani tyto příznaky nejsou u člověka s demencí neobvyklé, vyskytují se zejména ve fázích rozvinuté a pokročilé demence. Bludem může být například falešná představa, že ze strany pečovatele či někoho jiného hrozí nebezpečí. Tato představa může být velice naléhavá, může vyvolávat strach, vést k reakcím, jejichž cílem je ochránit se.

Pokud má člověk halucinace, vidí nebo slyší věci, které ve skutečnosti neexistují, například postavy u postele, lidi mluvící v místnosti a podobně. Nehádejte se s nemocným o tom, zda to, co vidí či slyší, je pravda, pokud se cítí ohrožen, snažte se ho uklidnit.

 

Bloudění

Bloudění může mít závažné následky, je důsledkem dezorientace. Člověk může bloudit v bytě, ale také odejít a ztratit se.  Tito lidé by měli mít u sebe vždy několik věcí, které identifikují jejich blízké a pomohou je nasměrovat zpět, pokud se nemocný nalezne či vrátí, nezlobte se na něj, mluvte klidně, ukažte mu, že ho přijímáte a milujete, důležité je mít připravenou současnou fotografii – pro případ, že by se nemocný ztratil a bylo by třeba požádat o pomoc při hledání.